Filip Kahoun slaví 2 roky v našem čele. Co se mu povedlo a co už méně?

Filipe, s jakou představou jsi do firmy přišel? Nakolik se potvrdila tvá očekávání?

Šel jsem do firmy, která pro mě byla (a stále je) ztělesněním úspěchu na poli českého digitálního marketingu. Dokonce jsem byl celých 5 let jejím spokojeným klientem. Z vlastní zkušenosti jsem věděl, že Hájednička umí "vyrábět" parádní success story. Každá firma se ale jednou za čas dostane do bodu, kdy je potřeba prakticky všechno převrátit na ruby, aby mohla úspěšně pokračovat ve svém tržním tažení. A pro mě bylo asi největším překvapením, že jsem zcela neomylně vstoupil právě do tohoto okamžiku v životě Hájedničky. Tehdy ještě stále "nový" vlastník, skupina GroupM/WPP, byla na úplně jiné vlně a ty dva ekosystémy si zkrátka nepovídaly. Ani ekonomicky, ani funkčně, a už vůbec ne kulturně.

Jediné, co "fungovalo dokonale", byly třecí plochy. Musela proběhnout celá řada (často dost bolestivých) změn, které nastolily oboustranný mír a umožnily Hájedničce a vlastně i digitálnímu životu skupiny znovu se zhluboka nadechnout. Takže když se vrátím k původní otázce, moje počáteční očekávání toho, že budu jen ladit zaběhnuté procesy, věnovat se hledání nových synergií nebo byznysového potenciálu a na všechny se usmívat, vzalo hned zkraje za své a rozpadlo se na atomy. Naštěstí to nebylo nastálo, jen jsem si musel rok a půl "počkat". Posledních pár měsíců se totiž ta původní vize opravdu začíná pomalu naplňovat.

Je neděle večer. Těšíš se do práce? 

Ještě před půl rokem by moje odpověď nezněla moc optimisticky, ale teď můžu s klidným svědomím odpovědět, že ano. Už to není o tom, že jdu každé ráno vstříc novým katastrofám, které byly v období strukturálních změn prakticky na denním pořádku. Dnes už se můžu těšit na mnohem zábavnější věci a na svůj tým. 

Za co by ses po dvou letech v Hájedničce poplácal po rameni? Co by sis vyčetl? Za co by ses chtěl poplácat při dalším výročí?

Asi až čas ukáže, co se opravdu povedlo, ale už teď si troufám ješitně říct, že se mi podařilo s tou firmou odmaturovat a nezbláznit se u toho. Nutno říct, že to bylo za velmi vysokou cenu - není tajemstvím, že jsme museli během těch dvou let obměnit téměř celý tým. Část té personální rotace byla řízená, část přirozená. Každopádně s výsledkem jsem spokojen. Na ten tým je teď maximální spoleh.

Kde si myslím, že jsem udělal zásadní manažerkou chybu a za co bych si nafackoval – že jsem téměř na rok řízeně „uspal“ aktivity spojené s akvizicí nového byznysu. Nebýt tohoto omylu, mohla proběhnout celá transformace méně křečovitě. Měli jsme tehdy celkem logickou hypotézu, že když se soustředíme na rozvoj současného obchodu namísto neustálé honby za novým byznysem, dojde rychleji ke stabilizaci situace. Byla to pravda jen částečně a ten rozdíl mezi teorií a realitou vyvolal spoustu turbulencí.

 Při dalším výročí bych moc rád pronesl větu „Podařilo se nám výrazně zapracovat na naší proaktivitě, která byla dlouholetým handicapem Hájedničky, a dokázali jsme úspěšně adaptovat na českém trhu unikátní technologie, které přinesla naše globální skupina“. A nutno říct, že k oběma věcem máme hezky našlápnuto.

Co ses vlastně za tu dobu tady naučil o onlinu? 

Že ani největší online agentuře na trhu nestačí být jen "frý, kůl a in". I tady je zapotřebí toho druhu profesionality, který jde daleko za hranici "pouhé" expertízy a vyznává hodnoty, jako je spolehlivost nebo proaktivita.

 Jak se pro tebe osobně práce v agentuře odlišuje od té “klientské” varianty?


Jak už to tak bývá, oba ty světy mají své výhody i nevýhody. Na straně klienta je možná život méně hektický než v agentuře, ale na druhou stranu se tam člověk zdaleka nedostane k tolika různorodým projektům napříč všemi obory. Navíc práce v agentuře mě osobně přinesla mnohem větší dávku pokory. Hrdinou je tu totiž klient a jeho byznys, ne moje ego.

Jaká byla nejsilnější zkušenost nebo zážitek, co ti Hájednička přinesla?

Bylo toho víc. Asi nejsilnější pro mě byly ty momenty, kdy jsem si bez nadsázky sáhl na dno a smažil se ve vlastní šťávě. Myslím, že na člověku jsou nejcennější jeho "držkopády", i když bývají v tu danou chvíli dost bolestivé. Jak říká klasik "no pain, no gain". Velmi zajímavou a působivou zkušeností byl také přerod mírné pubescentní firmy na partu dospělých lidí. A když už jsem u těch lidí, potkal jsem tu (a stále potkávám) celou řadu velmi zajímavých osobností. I to je pro mě zdrojem silných zážitků a připomínkou toho, že pro úspěch firmy nejsou klíčoví lidé, ale ti správní lidé.

Kde bys pravděpodobně byl, kdyby ses před lety nerozhodl pro nás?

Nejspíš bych učil na své alma mater, školil ve firmách o tom, jak pracovat se svou lidskou značkou a publikoval. To je to, čím chci být, až vyrostu:-)

 Filip Kahoun výročí

Aktuality